Připraven skočit

Jsou dny lepší a někdy horší

Střídat měly by se pravidelně

Když ty lepší dlouho nepřicházej

Cítíš se pro svět neviditelně…

Jsou lidé silnější a lidé slabší

I těm silným však někdy dojdou síly

Tíhu života dál už neunesou

Nezvládnou předstírat už ani chvíli…

Stojím na střeše, připraven skočit

Hlavu plnou nesmyslných zmatků

V očích slzy, před sebou její fotky

Proč nežil jsem víc dnů jako svátků?

Stojím na střeše, připraven spadnout

Srdce plný vyprahlý lásky a žalu

V uších stále slyším její hlasitý smích

Ztratil jsem sílu, ztratil jsem svou skálu…

Chyby druhých odpustit snáze se dají

Než když sám jednu za druhou kupíš

Když pro své okolí u nohy jsi koule

Když ji svým chováním jen dusíš…

Jsou lidé silnější a pak ti slabší

Většina z nás svou sílu nepozná

Dál trváme na své pravdě, často chybné

A nikdo z nás ke svým hříchům se nedozná…

Stojím na střeše, připraven skočit

Tíhu svých skutků nést už nedokážu

Neumím vrátit zpět, co dávno se stalo

Jejím očím už nikdy se neukážu…

Stojím na střeše, připraven spadnou

Poprvé udělat něco, co je správné

Poprvé udělat něco pro její štěstí

Nechat ji zapomenout na křivdy dávné…