Mokré vlasy splihle kryjí obličej
V dešti sotva stojí a těžce dýchá
Opírá se o svůj dlouhý meč
Mrtvola pod ním jen těžce vzdychá…
Pot na čele mísí se s krví
Rány po těle snad ani necítí
Vrány začínají konat své dílo
Pro něj už přes den slunce nesvítí…
Na krku kříž, v ústech modlitbu
Cesta zla dlážděna dobrými úmysly
Jenže jak dlouho to vlastně trvá?
Než tvoje hlava už sama nemyslí?
Na hlavě korunu, v ústech maso
Bitvy bojovány jsou z královských stanů
Jenže jak dlouho to vlastně trvá?
Než proti svému králi povstanu?
Hřbitovem krok za krokem prochází
Náhrobky rodin, které přišly o své syny
Prázdné hroby pro těla, která shnila
Jak přežiješ ten nutkavý pocit viny?
Tolik válek, tolik bitev končil jsi v sedle
Pod tíhou krve tvůj meč se prohýbal
Pod tíhou skutků tvá hlava je svěšená
Žiješ v hanbě, i když král slávu sliboval…
Ve jménu koho stínáš mužům hlavy?
Ve jménu koho jsi zaprodal svou duši?
Vždyť hlásají lásku k bližnímu svému
Na šibenici shnilej, tak ti to sluší…
Ve jménu koho vraždil jsi děti?
Ve jménu koho pálil jsi jejich těla?
Jen proto, že mají jinou barvu?
Jen proto, že novou půdu chtěla…
