Nad světem, nad lidmi, nad vodou i lesy
Létám vzduchem, zmítán větrem a deštěm
Neohroženě, nedostižně, bez bázně a hany
Nespatřen, nad malým dětským hřištěm
Láska v tvářích dětí v průběhu těch let
Mění se a stárne ve výraz bezmoci a strachu
Mladické naděje, sny, touhy a přání
Navždy mizí v hlubinách, ztrácí se v prachu
Znásilnění vlastním druhem, ubodáni k smrti
Křižováni těmi, kteří měli nás vést
Ušlapáni davem ziskuchtivých
Zrazeni těmi, kteří přišli nás svést
Nad světem, nad lidmi, nad vodou i lesy
Létal jsem vzduchem, zmítán větrem a deštěm
Křídla však kyselinou popálená nelétají
Ležím bezmocně na plácku co býval dětským hřištěm
Dlouho, předlouho už nikdo neobracel písek
Dávno tomu, co s kolotoči si někdo hrál
A poslední otisk nožiček malých
Dávno čas a písek do hlubin zavál
Vymazáni ze vzpomínek, knih i svitků
křižování těmi, kteří slibovali blahobyt a mír
Utlačeni davem zaslepených
Zrazeni těmi, které čas napsal na papír...
