Stojí
v pozadí, nemluví a lid je nemiluje
Tiché
sestry, padlí bratři s jednotnou myslí
Každý
jinde, nikdo z nich není sám…
Zpovzdálí
sledují všechny vaše hříchy
Bývali
lidmi, zemřeli a povstali z prachu
S nadějí
v očích zhostili se povinností
Chtěli
dobré lidi zbavit jejich strachů…
Ze
stínů dnem i nocí, bojují za vás
Nechtěli
žít v pokrytectví, pýše z moci
Společně
čelili hněvu nejvyššího
A
dobrovolně oddali se spárům noci…
Odvrženi
nahoře i dole, vrátili se
Mezi
své druhy, vyléčit nemoci lidí
Přimět
vás znovu milovat bližního svého
Jsou
tu pro vás, i když jejich oči nevidí…
Vy
však odmítli jste pomocnou ruku
Vidíte
špínu, jizvy po stržených křídlech
Poslali
jste je na dno společnosti
Nechali
je hnít v opuštěných zdech…
S leskem
v očích vytvrale léčit se snaží
Váš
svět, který ničíte svou přítomností
Nesmrtelní,
odsouzení k věčnému smutku
Obětují
se pro Zem, kde jsou nezvanými hosty…
