Vesmír postavil nás před těžká rozhodnutí
Žít na prázdný šťastný planetě
Nebo dál jak mor množit se v jejích ranách
Sami být, sami chcípat ve spálenym světě…
Konečný zdroje ve zdánlivě nekonečnym oceánu
Zplundrujem, dokud neumře poslední ryba
Zemi rozřežem až k jádru, který nám život dává
Než zmrzlí a hladoví uvědomíme si, že je to chyba…
Až příliš dlouho překračujem naše práva
Že nejsme tu páni, že jsme tu hosti
Mezi sebou nechováme zlomek úcty
Silní slabím nechávaj od stolů jen kosti…
Stačí však přerozdělit naše budoucí šance
Odříznout uhnilou nohu, zbavit se zátěže
Sráčů a zmrdů naprosto bez užitku
Vrátit se ke kořenům, vzít do rukou otěže…
Vymýtit hloupost a cílené akty nenávisti
Podpořit chytré, hodné, ten kdo je pozná
Ošetřit rány naší rodné Zemi
Vyhubit každého, kdo dobré nerozezná…
Nebudem nikdy už spát s čistým svědomím
Jistě, krví mnoha ruce si ušpiníme
Pro budoucnost všech lidí dobré vůle
Lepší svět, zdravou Zemi postavíme…
