středa 24. dubna 2019

Slepý


Zdálo se, že svět stojí na nohou
Že točí se na správnou stranu
Stačilo jednou být na špatnym místě
Abych se dostal na svou hranu…

Zdálo se, že jsme spolu v souznění
Že ruku v ruce známe správnou cestu
Stačilo jednou přijít domů dříve
Abys mi nasadila olověnou vestu…

Vidět tě s ním zlomilo mi srdce
Líbat tě tam, kde jsem tě líbal
Sahat ti tam, kam já jsem ti sahal
Píchat tě tam, kde já jsem tě píchal…

Tak vypíchni mi oči, oslep mě
Uvnitř jsem mrtvý, tak k čemu zrak
Nezvládnu vidět tě s někým jiným
Chci být slepý, vidět jen šedivý mrak…

Vidět tě se smát zabilo mou duši
Smát se vtipům, které ti vyprávěl
Smát se, když jazykem tě lechtal po těle
Smát se, že i on svou ženu podváděl…

Zdálo se, že máme život před sebou
Já nevěděl, že ten můj už dávno skončil
Ve chvíli, kdy jsi mu do kalhot sáhla
Ve chvíli, kdy v noci poprvé na tebe skočil…

Zdálo se, že všechno vidím jasně
Ve správném světle, že můj život stojí
Přitom byl jsem slepý, viděl jen iluze
A pak že prý některý pouta člověk nerozpojí…

středa 17. dubna 2019

Pohřben zaživa



Otázky zůstávají bez odpovědi
V hlavě zmatek a v srdci mám žal
Nohy jako v betonu zalité
Chtěl jsem, ale takhle nemůžu dál… 

Rána, kdy probouzím se sám
Střídají noci, kdy s lahví usínám
Život zasekl se v jediné chvíli
Už nechci, přesto někdy vzpomínám… 

Na chvíle, kdy bylo nám spolu fajn
Na chvíle, kdy vzpláli jsme prudkým žárem
Na chvíle, kdy byla jsi fakt jen moje
Na chvíle, kdy cítil jsem se králem… 

Proč ty pocity zůstávají uvnitř?
Proč nezmizí, když duše je jinak prázdná?
Když tělo je rakví a svět je hrobem
Když smrt jediná je žena krásná… 

Otázky zůstávají nezodpovězeny
Jejich seznam vydal by na dlouhý román
Ruce už nedokáží udržet lahev
Jen mozek tuší, kde čemu jsem byl dohnán… 

Rána, kdy probudit se nemám zájem
Střídají noci, kdy se mi nechce spát
Život pro mě skončil před mnoha lety
Už nechci, přesto mě nutí z hrobu vstát… 

Vzpomínat, když bylo to ještě pěkný
Vzpomínat, když ještě hleděl jsem v dál
Vzpomínat, když zářily pro mě tvoje oči
Vzpomínat, kdy s tebou jsem se smál… 

Proč ty pocity prostě neodejdou?
Proč zůstávaj, když ty jsi dávno jinde?
Když já jen po Zemi chodím ve svém hrobě
Když já jen čekám, kdy to konečně přijde…

pondělí 8. dubna 2019

Mimo čas a prostor


Večer znovu uléháš sám
Na stole další láhev otevřená
Nedopitá, zbytečně načatá
Komnata zas zůstane ti zavřená…

Před usnutím přemýšlíš
Najdi na nás pět rozdílů
Mezi fakem a realitou
Ztratil jsi další z podílů…

Úsměvy rozdáváš internetu
Lidem z jiných časových pásem
Bejvalým či současným ctitelům
Co žijou jen tvým zápasem…

Jako muž z jiné doby přijdeš si
Co žije mimo čas a její realitu
Poslední mohykán, který hledí
Víc než na efekt, tak na kvalitu…

Ráno se znovu probouzíš sám
Letmá pusa neskryje tu pachuť
Dotkni se mých vlasů a řekni čau
Hlavně mě prosimtě nevzbuď…

Cestou do práce přemýšlíš
Kde a kdy se vaše cesty rozdělily?
Tak skrytě, nebo jsi jen neviděl?
Že duše a těla už se oddělily…

Jako obraz Doriana Graye
Instagram oddaluje pravdu
Vztah se rozpadá jak domeček z karet
Zatímco na fotkách plánuji svatbu…

Jako zrcadlo hradní paní
Ukážeš jen to, co lidem voní
Schová vady, vytasí polonahý kozy
Nad nima pár puberťáků honí…

Večer znovu uléháš sám
Ona na síti do foťáku se směje
Ty v posteli mazlíš se s nožem
A ona už jinýho ve svým klíně hřeje…

pondělí 1. dubna 2019

Když to řekneš, stůj za tím

Svět plnej nepravdy a přetvářky
Schovaných emocí a svět planých
Veřejný život i ti nejbližší
Všichni jsou plni lží propletených…

Tolik úsilí, co do toho vloží
Kdyby věnovali sobě, věnovali pravdě
Mohly by vztahy třeba i fungovat
A ne být dávno zakopané na zahradě…

Statisíce pronesených slibů
Statisíce cest, jak můžu prohrát
Statisíce sladkých slov před spaním
Statisíce cest, jak ze sna se probrat…

Slova z mých úst letící
Jsou bezbranná, protože pravdivá
Maj krátkej život, brzy je pohltí
Popřou, dementujou, zazdí zaživa…

Slova, která mi často říkáváš
Lákavě znějí, uvnitř zejí hnilobou
Za svůj obsah, za to jak zraňují
Je jim trapně, stydí se i před tebou…

Statisíce pronesených slibů
Statisíce cest, jak milovaným lhát
Statisíce sladkých slov v posteli
Statisíce důvodů, proč jsem si přestal přát…