čtvrtek 21. prosince 2017

Nahoru a dolu

Z kalendáře trháš další zkurvenej den
Kolik už stránek padlo beze smyslu?
Do sklenice s pivem típneš cigaretu
Na blog pošleš pár dalších nesmyslů…

Další kulatiny už fakt nebudeš slavit
Jak utekly roky, kdy sis život plánoval?
Zpětně pročítat svý plány příjemný není
Počítáš, kolik let jsi jen tak někomu daroval…

Jak můžeš tak rychle na dno spadnout?
Proč všechno co miluješ tak rychle mizí?
Řekni, proč tlačíš ho k hraně, tak daleko?
Proč všechny cos miloval jsou ti teď cizí?

Loňský rok zdá se ti být nádherným snem
V tom štěstí ostatní stalo se malicherným
Stáls na vrcholu, nikdo nemohl ti to vzít
Kdybys jen věděl, jak staneš se zbytečným…

Z ráje do pekla, z vrcholu na dno spadls
Když přišla ta věta a tys přál si jen odejít
Z očí spadly ti brýle a tys viděl svět jaký je
V hlavě myšlenky, jak moch si tomu předejít…

Z kalendáře trháš další zkurvenej den
Další den, který strávíš celý jenom sám
Nepotřebuješ je, nevidí bolest uvnitř tebe
Proč někoho hledat, když sám jsi nehledán?

Za pár dní svátky, ani nechce se ti slavit
Jen ty a rum a možná venku zpívající ptáci
Snadná cesta ven teď zdá se cestou jedinou
V očích záblesk, když nůž dokončí svojí práci….

úterý 12. prosince 2017

Do pekla a zpět

Nejsem zrovna mužským vzorem
Mámy neříkaj synům buďte jako on
Za svůj život neříkal jsem jen pravdu
Žen v slzách zanechal jsem milion…

Den začíná vodkou každé ráno
Pět cigaret dřív, než triko oblíknu
Práci sem neměl, už ani nevim
Na svoje děti si nikdy nezvyknu…

Tys byla jediný světlo v temnotě
Byl jsi důvodem, zároveň odpovědí
Dalas mi sílu sebrat co ve mně zbylo
Díky tobě jsem vzal své hříchy ke zpovědi…

Šla jsi pro mě do pekla a zpět
Tak proč jsi to se mnou vzdala?
Proč jsi ke mně v tom dešti vůbec jela?
Proč jsi se za mě vůbec vdala?

V neděli večer je hřbitov prázdný
Kapky dopadaj na těžký mramorový desky
Skrápěj mi vlasy, když hladím tvoje jméno
Měla jsi žít, proč je to tak těžký?

Ty pocity vrací se mi od tý doby zpět
Že všechno je těžký, že není cesty zpátky
Rány, který se nezacelí, laviny v hlavě
Strach, úzkost, pocit, že je život vratký…

Lahev za lahví, dokud zrak se nezamlží
Promoklej na kost, na fotku prstem ukážu
Jeden náboj, ten měl bohatě by stačit
Co jsem to za sráče, když ani zabít se nedokážu…

Tys byla jediný světlo v temnotě
Byla jsi kotvou, zároveň rychlou lodí
Dalas mi vodu, když dávila mě žízeň
Bylas mi skálou, kterou nic nerozhodí…

Šla jsi pro mě do pekla a zpět
Tak proč jsi mě musela opustit?
Proč byla jsi ke mně i lidem tak hodná?
Můžeš mi vůbec někdy odpustit?

V neděli večer je hřbitov prázdný
Není, kdo našel by umírající tělo
Udělal jsem, co udělat měl jsem dávno
Jen kurva později, než by to chtělo…

čtvrtek 7. prosince 2017

Zemřít za trest či za odměnu

Pomalu po kolejích kráčí
Na sobě starý hadry, v očích lesk
V ruce rezavej nůž svírá
Na duši necítí nic, než jen stesk…

Svět kolem vpřed se řítí
On však zastavil se v čase
Pro něj už nemá život váhu
Skončil tenkrát v její kráse…

Krok za krokem, den za dnem
Vstříc slunci i prudkému dešti
Nevnímá krví zbrocené nohy
Jen bolest, která mu srdce tříští…

Týdny už nejedl a nepil
O smrt si říká každé ráno
Vem si mě! Odpověď stejná
Zatím ti umřít není dáno…

Tak pokračuje ve své cestě
Bez krve, co proudila by mu v žilách
Hledá jak zemřít za odměnu
Protože žít už není v jeho silách…