pondělí 21. května 2018

Takový jsem býval


Tohle jsem já, až na dřeň obnažen
Bez příkras a zamlžovacích frází
Nahý tu stojím s přiznáním, pokáním
Hodnotím každou svou životní fázi…

Před posledním soudem, porotou
Bez lží a výmluv odpovídám všem
Srdce i duše prázdné od hříchu
Takový jsem býval a takový teď jsem…

Hoď kamenem za to, co jsem ti udělal
Máš poslední možnost, pak nech mě jít
Bodni oštěpem, klidně celým skrz
Nadávej, suď mě, můžeš mě i proklít…

Přečti celý ten příběh se zlou postavou
S hlavním „hrdinou“, který špatně žil
Každý řádek, každou chybu, každou lež
Ránu za každý den, kdy jsem ti nevěřil…

Příběh plný zklamání a polopravd
Příběh plný zlomených srdcí
Příběh plný chyb a přešlapů
Příběh plný zhasnutých svící…

Až dočteš, kdo přijde k obhajobě?
Kdo bude stát na straně žalovaných?
Za zavřenými dveřmi máme tam stát jen my
A ne stádo ovcí tebou navedených…

Za dav a společnou vinu se schovávat
To po těch letech přijde mi nedůstojný
Já chyby jsem uznal, tak proč to divadlo?
Proč kulka ze zadu do nohy stojný?

Mohli jsme v klidu napsat requiem
Během pomsty spravedlivý poslední dech
A pak už klid, zaklapla bys knížku
V klidném odlivu odrazila na druhý břeh…

pondělí 14. května 2018

Dokážeš zabít?


Jsme uvězněni v cyklech svých chyb
Poučeni stoupáme vzhůru ke štěstí
Abychom zapomněli a vrátili se zpět
Z honosných vil rychle zpátky do smetí…

Jako bychom četli všichni stejný scénář
Jen v něm máme každý jiné postavy
Miliarda repríz, všechny na jednom jevišti
Jednou ustoupí a jednou se zlu postaví…

Dokázal bys zabít, abys zachránil svůj život?
Dokázal bys zabít, abys pravdu prokázal?
Dokázal bys bez okolků rozkaz poslechnout?
Střelit někoho, na koho někdo ti ukázal?

Každá duše uvězněná v hříšném těle
V dobách klidných čistých a soucitných
Pak zapomenem, když sami trpíme
Z hodných lidí zase stádem bezcitných…

Jako bychom žili všichni stále dokola
Jen v jiných tělech a na jiných místech
Miliarda jmen, ale stále stejné myšlenky
Výjimky spočítal bys tak leda na prstech…

Dokázal bys zabít, abys zachránil blízkého?
Dokázal bys zabít za svůj názor?
Dokázal bys bez rozpaků kopat do lidí?
Do někoho, kdo možná jen nedával pozor…

středa 9. května 2018

Den mrtvých


Pojď, pomodli se k andělu smrti
Chyť se pořádně, dnešek je zlej
Nastal den mrtvých, zachraň se
Co jsi začal, raději dnes dodělej…

Já jsem postavou z tvých nočních můr
Přišel jsem z pekla, dnešek je můj den
Budem tě soudit a nebude to pěkný
Zavři oči a já ti možná ukážu cestu ven…

Jsem zvířetem tvých kokainových stavů
Pokaždý zemřu a pokaždý z hrobu vstanu
Radši utíkej, je v pořádku bát se tmy
Sranda začíná, běž, než tě dostanou…

Pojď, pomodli se k andělu smrti
Nezoufej, dnes čeká to každýho z vás
Kdo dnes padne, za rok vstane s námi
S trochou štěstí zapadne mezi nás…

Já jsem zločincem bez vykoupení
Přišel jsem z pekla a vrátil se zpět
Budem tě mučit a nebude to pěkný
Zavři oči a odříkej těch pár spásných vět…

Jsem duchem všech těch zabitejch dětí
Pokaždý, když to nečekáš, povstanu
Radši utíkej, je v pořádku bát se smrti
Noc začíná a já věřím, že dnes tě dostanu…

Když popel z tisíců ohňů se zvedá
A měsíc září víc, než kdy slunce zářilo
Vítr ztichne a do noci slyšíš jen náš dech
Je den mrtvých, nejhorší, jaký město zažilo…

středa 2. května 2018

Odsouzen


Těžce se sbíráš, těžce vstáváš
Život tě tlačí k zemi silou nezměrnou
Žena už dávno odešla ti s jiným
A každej den máš práci mizernou…

Těžce to snášíš, těžce dýcháš
Život tě dusí a spaluje silným žárem
Děti už dávno nechtějí tě znát
Čekáš na smrt, že dostaneš ji darem…

Kolikrát už jsi ležel ani nespočítáš
Pokaždý ale nějakej zmrd se našel
Zavolal rychlou, nebo sám ti pomohl
Proč, kurva? Abych dál tohle snášel?

Už nechci se vzbudit, nikdy prosím
Usnout navždy a potichu zmizet
Nechci znovu vstát a otevřít oči
Nechci už dál prožívat ty stejný vize…

Co dál?
Zdá se, že jsi troska, ale nesmrtelná
Co s tím?
Zabít se nejde a nikdy jiný to neudělá
Co dál?
Zdá se, že zůstaneš tu navždy
Co s tím?
Jen čekat a doufat, že něco se podělá?

Kolikrát už jsi pootevřel dveře?
Pokaždý ale někdo vrátil tě zpátky
Zavolal rychlou, nebo sám ti pomohl
Viděl tě z okna a nebo ze zahrádky…

Už nechci vstávat, nikdy prosím
Prostě se jednoho rána neprobudit
Nechci znovu zažít realitu
Ale co s tím, když nejde si to hodit?