za obzor nevidíš, směr se ztrácí
zpět nemůžeš ani o krok
a špinavé nohy krvácí
Když všechno už jsi málem vzdal
slunce ozářilo krajinu svým svitem
v dáli rozcestí jsi spatřil
vybírej lásko, vybírej citem
Žádný ukazatel, žádná indicie
marně hledáš nějakou stopu
kam jít, kam v chůzi pokračovat
do zimy, prérie či vlahých tropů
Tak naděje zhasla stejně rychle
jako ze slunce se vyrojila
na osamělý topol vrána sedá
aby ti pohřeb vystrojila
Vrána samotná jako anděl smrti
provází tě na zbytku tvé cesty
rozcestí mizí, cesta splývá
tvou poslední cestu nahlas věstí...
