pondělí 24. srpna 2020

Vem si co chceš!

 














Všechno je to hra, o moc a nadvládu
Vyhýbá se špatné image a selhání
Když jasné barvy v jednu se slijí
Hra, která zná vítěze ve lhaní…
 
Všechno je to hra, s jediným vítězem
Králem osudu, králem špatného chování
Když hrabeš se ve věcech, co nepotřebujem
Hra, kde každý hráč chování přehání…
 
Nakrm déšť, uroň aspoň jednu slzu
Já v tvé lásce chtěl bych se utopit
Tančím pod nebem, tančím chtíčem
Nemůžu už ze svých tužeb ustoupit…
 
Nakrm déšť, věnuj mi alespoň pohled
Miluj mě, protože bez tvojí náklonosti
Můj život nemá cenu, a moje tělo
Je jen prázdnou schránkou z masa a kostí…
 
Říkalas, že jednou zakřičíš moje jméno
V potu, v krvi, až naše těla jednou budou
Ochutnáš vinu, zda chamtivost obsahuje
Jestli moje oči tě pokaždé svléknout svedou…
 
Říkalas, že naposled podíváš se jinam
Že už navždy pod mým stromem budeš ležet
Až nebudeš už nikdy víc moct lhát
Až jednoho rána zjistíš, že už nemusíš běžet…
 
Nakrm déšť, uroň aspoň jednu slzu
Já chtěl bych plavat v řece tvojí krve
Klečím uvnitř, klečím a brečím vztekem
Už nemůžu dál a to uplynula půlka teprve…
 
Nakrm déšť, věnuj mi alespoň dotek
Miluj mě, protože bez lásky tvojí
Můj život nemá cenu, a moje duše
Tu tíhu, tu zradu, ty lži už neustojí…
 
Neodcházej, ještě prosím nechoď pryč!
Vem si všechno, když svět už stejně hoří
Neodcházej, neodvracej ode mě pohled!
Vem si všechno, když tvůj hlas stejně mosty boří…
 
Neodcházej, ještě prosím chvíli zůstaň!
Vem si všechno, když nebe už stejně padá
Neodcházej, neotáčej ode mě hlavu!
Vem si všechno, když tenhle příběh stejně nezapadá…

pondělí 3. srpna 2020

Nemůžeš odejít



Všechny ohně jednou vyhasnou

I ty, které měly hořet napořád
Spadne déšť nebo jen nepřikládáš
Někdy prostě jen přestane hřát...

Všechna srdce jednou přestanou bít
I pro ty, pro které měla žít napořád
Ochladnou vášně nebo jen zvítězí rozum
Někdy prostě jen přestaneš mít rád...

Jsou lidé, za které nestojí za to se rvát
Jsou tací, pro které chceš i do pekla jít
I když se brání, i když špatnou cestou jdou
I když tě nenávidí a chtějí tě vytěsnit...

Všechna rozhodnutí nejde brát si zpět
I ta, která padla ve vzteku či opilosti
Bolest neuhne nebo jen mozek nezapomene
Někdy prostě už má dost těch zlostí...

Všechna slova nejde nemyslet vážně
I ta, která měla za cil jen jednou bodnout
Bodají stále a nebo rána krvácet nepřestane
Někdy už konec není tak těžké uhodnout...

Můžeš jít a nebo můžeš ještě bojovat
Můžeš zkusit změnu a na svém netrvat
Nemůžeš odejít, pokud dávno už jsi pryč
Pokud hlava i srdce už musí to jen hrát...

Můžeš chtít všechno vrátit zpátky
Můžeš plakat, nadávat nebo na něj řvát
Nemůžeš odejít, když dávno už je pryč
Pokud svědomí ti v noci nedá spát...

Všechny překážky v životě nelze překonat
I ty, které původně zdály se nevýznamné
Před nás se staví zas a znovu, napořád
Některé prostě zůstanou nepřekonané…

Jsou lidé, kteří berou víc než dokáží dát
Jsou tací, kteří pro tebe zemřít nechtějí
I když tvrdí, že jsi celý jejich svět
Pro druhého žít prostě neumějí…