Živí nebo mrtví, stoupají
ke hvězdám
Hrdinové doby, bez světel
blesků
Nehledaj slávu, nemaj
známá příjmení
Unavení, špinaví, čistí
ostatním cestu...
Převáží naše duše na
druhé strany
Žádný hřích nezůstane u
nich bez viny
Ostatním nesou jejich
těžká břímě
V podobě sirotků, lidí
bez domoviny...
Já nechtěl jen přihlížet
nepravostem
Každé ráno přál si mít
možnost povstat
Duch byl silný, tělo mne
však zrazovalo
Jednou za život, chtěl
jsem svým slibům dostát...
Zemři, zavři oči jako
zlomený člověk
Rozluč se s každým, kdo o
tebe stál
Z popela vzlétni na cestu
nekonečnou
Nepoznáš nikoho z těch,
který jsi znal...
Občas k nám slétne z
oblohy
Nesmrtelný zástup
kajících se křídel
Sklopené hlavy, srdce
však plná naděje
Každý z nich musí
odsloužit svůj příděl...
Jednou i já znovu budu
moct ulehnout
Naposled zavřít oči a
navěky spát
Bez frček, ale s čistou
duší
Svědomí bude mě cestou
vzhůru hřát...