pátek 26. října 2018

Umíráš jen jednou



Valí se průsery ze všech stran
Na kontě hovno, věřitelé frontu stojí
Tvá dívka v cizí posteli už leží
Co chvíli novýho frajera uspokojí…

Život už cenu nemá, zdá se ti
Na zásluhy o vlast lidi ti serou
Na tvojí knížce v regálech leží prach
O novýho Pottera do krve se perou…

S nožem v horký vaně ležíš
Tentokrát snad už se neposereš
To nemáš na víc, než na tohle?
Stejně nikdy žíly si nepodřežeš…

Sám v lese pod mohutným dubem
Tentokrát snad už konečně skočíš
To nemáš na víc? Umíráš jen jednou
Stejně nikdy se z tý větve nepověsíš…

Když na ulici sem tam ji potkáš
Oči utíkaj, dělá, že nikdy tě neviděla
Frajer se směje, jako by znal ji jako ty
Přes terasu vidíš, jak do prdele jí to dělá…

Když za poslední prachy nakoupíš
Myšlenky stáčej se k zoufalým činům
Poslední zbytky odvahy ze srdce
Buď chlap a dej se k druhým synům…

Umíráš jen jednou, tak ať to má koule
O druhý syny nikdo se nezajímá
Ať ti zmrdi si pořádně tě pamatujou
Ať před smrtí je jim kurevská zima…

Umíráš jen jednou, tak odejdi se ctí
Všechno jsi popsal, tak dodrž svoje slova
Že má se bát každej, kdo tě podrazil
Že před tebou žádnej sráč se neschová…

Padni, ale padni se vztyčenou hlavou
Ať tvoje sochy vzpřímeně stojí
Ať tvoje krev teče smíchaná s jejich
Ať vidí, že svý chyby neustojí…

Umří, ale umři s úsměvem na rtech
Ať litují toho, co ti všechno způsobili
Ať ona pláče, i když on s ní nahý leží
Ať navždy pamatují, že tě vytvořili…

úterý 16. října 2018

Hledám odpověď


Jen málo lidí dobré vůle
Chodí po Zemi a ještě méně
Jich dává navenek to znát
Pomalu vymírá jejich sémě…

Jako takřka vyhynulý druh
Jako jediní věřící v kostele
Jako psanci utíkají před zákonem
Jako poslední vojáci nepřítele…

Musí se skrývat, musí kočovat
Z místa na místo, měnit identity
Občas pro přežití poruší desatero
Když zmrdi odhalí jejich úkryty…

Jseš naštvaný? To bys být měl
Pak stejně jako já odpověď hledáš
Jednu hvězdu na nebi z milionu
Moc šancí ji najít ale nemáš…

Jseš naštvaný? Nasaď si brýle
Růžový, tak jako oni je nosí
Nevidí dál než na výpis svého účtu
A chodí bosi, když radí jim to kdosi…

Jen málo lidí dobré vůle
Přežilo staletí honů a inkvizice
Bez šancí na normální život
Dávno odešli a vyklidili pozice…

Jako poslední medvěd v horách
Jako jediná ovce ve stádě bílá
Jako vrah chodí kanálama
Jako pára už uniká i jejich síla…

Hledám odpověď – proč?
Proč lidi jsou sami proti sobě?
Proč ve svém středu nestrpí dobro?
Proč chtějí vlastně žít v téhle době?

Hledám odpověď – proč?
Proč lásku nahrazují nenávistí?
Proč slzy nahrazují drogami a chlastem?
Proč tolik trpí nakažlivou závistí?

úterý 9. října 2018

Vůdce zlomených srdcí


Všechny lži, které jsem řekl
Byly pravdou, všechny do jedné
Stojím tu, nemám co ztratit
Kdo se mnou do vlaku přisedne?

Všechny lásky, které jsem měl
Byly omylem, všechny, až na jedinou
Posledních pár kroků zbývá mi
Před sebou jen jámu bezednou…

Zvolil jsem cestu, ne jednoduchou
Nikdo mi nedokázal, že pravdu nemám
Nikdo mě už zachránit nedokáže
Bolest ani cit už dávno nevnímám…

Zvolil jsem cestu plnou překážek
Cestu pravdy a upřímných odpovědí
Jsem vůdcem zlomených srdcí
Vůdcem lidí bez budoucí předpovědi…

Krev proudí v žilách studená jak led
Srdce sic tluče, ale často vynechává
Mozek přestal vnímat vjemy Země
Jen útržky náhodné  v sobě zanechává…

Zvolil jsem cestu nebo ta zvolila mě?
Úmysly změnila jedna krátká chvíle
Nikdo nedokázal mě na to připravit
Před sebou smysl a nečekané cíle…

Zvolil jsem směr, ale osud volil jinak
V hlavě zmatek a v srdci nový pocit
Kam obrátit se a kam se nyní vydat?
Radost ve dne a spousta probdělých nocí…