úterý 12. února 2013

Dvacet sedum



Roky běží, roky letí střemhlav konci
Z dětí stávají se starci
Iluze ztrácí se v mlze zkušeností
Z lidí stávají se herci...

Neúprosně, sekundu po sekundě
Od narození umírám
Každým dnem zemře kousek mě
Očima dveře zavírám...

Roky běží, roky letí přímo vpřed
Z mladých stávají se staří
Ideály mizí ve prospěch klidu
Už čekají kronikáři...

Neochvějně, minutu po minutě
Každý krok život krátí
Duše mizí, srdce dosluhuje
Čas nikdy se nevrátí...

Tak podívám se zpět, na chvilku ohlédnu se
Abych viděl černou díru, zmar, nedodělanou práci
Samé lži, podvody, nenaplněný sliby
Radost se v moři smutku ztrácí

Tak podívám se vpřed, na chvilku zasním se
Abych viděl prázdno, žádnou cestu v dáli
Bez lásky, bez pochopení, bez tužeb
Naděje se mi pouze zdály

Tady a teď, to je moje místo
Sem patřím a zde zůstat musím
Odpoutat se od závazků a vláken
Lehnout si a usnout, zkusím...