Den
za dnem cítil se hůř a hůř
Strádalo
mu srdce, strádala duše
Sám
proti všem, tak se cítil
I
když sám by neublížil mouše…
Noc
za nocí chodíval ven sám
Přemítal
v hlavě, jak změnit svůj osud
Střádal
plány, vymýšlel cesty pryč
Jak
přežít a vypadnout odsud…
Pod
bičem, i když ve svobodné zemi
Pod
tíhou světa, i když zrovna spal
Pod
tlakem, i když zrovna nehráli
Zamčený,
i když klíče vyndaval…
Sám,
i když kolem sebe měl davy
Opuštěn,
i když na ruce prsten měl
Nechtěný,
i když na práci se hodil
Podvedený,
ač to zatím nevěděl…
Obětuj
se pro druhé, říká mu srdce
Jenže
to srdce dávno přestalo bít
Odpouštěj
druhým a nastav druhou tvář
Jenže
ty tváře přestaly to chtít…
Vzpomněl
si jednoho dne i na sebe
Na
svoje touhy a životní přání
Na
to, jak moc jim na něm nezáleží
Otevřel
oči a zastavil se znenadání…
Svobodná
vůle naposled vstala z hrobu
Dala
mu sílu, úsměv a do ruky nůž
Nakonec
zemřel a hrdě při tom stál
Nakonec
ze světa odešel jako muž…
