pátek 17. března 2017

Neodejdem


U zrodu země stáli jsme mu po boku
Andělé života, andělé smrti a naděje
Do světa přinesli jsme vás, přinesli jsme lásku
Letní vánek a taky zimní závěje… 

Děti však zkažený, odvrhli svý stvořitele
Mysleli jste, že zvládnete to líp?
Životy začali se vám rozpadat
Když do našich řad dopadl první šíp… 

Budem bojovat, dokud budeme mít proč
Jsme silní, počty nahradíme nadšením
Budem bojovat, a víme, že prohrajem
Jsme tu a prohrát bude nám potěšením… 

Byli jsme na světě od počátku věků
A budem žít až vy se znovu obrátíte v prach
Ti z nás, kdo zemřou, znovu najdou si cestu
Nejsme tu pro vás, nemáme z ničeho strach…  

Uprostřed vřavy stojím já, anděl utrpení
Kopou do mě, bodaj rezavými noži
A ty jen přihlížíš, nic neuděláš
Dokud krvavej nůž na zem neodloží… 

Nech mě vykrvácet ležícího v lese
Ja poplazím se za tebou třeba tisíc mil
Pohřbi mě před lidem blízkým i cizím
Já přejdu celou zem abych špínu ze sebe smyl… 

Můžeš mě klidně předhodit vlkům
Já vrátím se zítra jako vůdce celý smečky
Můžeš mi lhát, můžeš mě klidně zradit
Já vidím za roh, nespadnu do žádný tvojí léčky… 

Až moje krev do Země se vsákne
Vyklíčí novej život, znovu obnoví se naše řady
Povstanou noví, živení veškerou mou zlobou
Zmrzačí zrádce a postaví nedobytný hrady…

Až moje oči zavřou se dnes naposled
A poslední anděl bude lidmi zavražděn
Povstanou noví, živení veškerým mým vztekem
A já se vrátím, neslyšen, neviděn…