Myslel jsem, že vím jak vypadá
Dnešek mi ukázal realitu
Sto a jeden důvod mě napadá…
Proč nenajdu nikdy spřízněnou duši
Proč kráčím sám jednolitým davem
Proč srdce pokaždý prostřelí mi kuší…
Je někde mezi udělám a chtěl jsem
Někde mezi určitě a možná
Za devatero horama a hlubokým lesem…
Kostlivci ve skříni jen na pravej čas čekaj
Nutí nás podvádět, lhát a šňupat bílou smrt
Na náš každodenní režim pomalu si zvykaj…
Je někde mezi to je normální a promiň
Někde mezi je mi to líto a táhni si kam chceš
Z kostlivců pomalu stává se stín…
Znovu však už to nedopustím
Dnešek ukázal mi cestu
Kudy odejdu, kudy to opustím…
Proč hledat něco, co najito být nechce
Proč kráčet vstříc myšímu závodu konci
Proč slibuje a nakonec zklame přece…
