úterý 24. března 2015

Na začátek

Širším stal se náš svět
Však užší možnosti jsou bytí
Pravidla, zákaz, povinnosti
Daleká cesta vede ke štěstí…

Za každým rohem čeká závist
Shora na tě velký bratr hledí
Pod každou maskou čeká zloba
Na ulicích jen kostlivci bledí…

Bez svobodné vůle není žití
I přesto, že nám ji slibují
Tak není a nikdy s námi nebyla
To jen v televizi život malují…

Iluze, lži, záměrné manipulce
Pravda v železech v rohu pokoje
Čeká, až vrah si pro ni přijde
Naposled ruce nad ní si umyje…

Zpět cesty není a nikdy nebylo
Staví za námi barikády padlých stromů
Vpřed jen cesta mezi mantinely
Šedých a stále stejných domů…

Musíme najít tajný východ
Neleží nikde na ulici, ve věži
Máme ho ve svých srdcích

Tam, kde hledat jde nám stěží…

Tak nadechni se naposledy
Odejdi z ďáblových služeb
Otevři oči až budeš na dně
A ponoř se do svých vlastních tužeb…

pátek 13. března 2015

Špatná strana nebe

Dnes jsem mluvil s Bohem
otázek, ani spočítat je nejde
nevěděl, že ho hledám
nevěděl, co odpovědět mi má...

Mluvil jsem s jeho synem
ptal se, kdy ta bolest přejde
nevěděl, že mě to trápí
nevěděl, co se mi v noci zdá...

Stojím na okraji světa
cestou k výšinám
mezi dobrem a zlem
rozdíl jsem nenašel…

Kolem mrtvých duší
až do nejhlubších děr
mezi Boha a ďábla
člověk už se nevešel…

Dnes jsem mluvil s ďáblem
zněl stejně jako já
nevěděl, co se stalo
nevěděl, jak nás zachránit…

Mluvil jsem s jeho synem
ptal se, kdy přijdou lepší zítřky
nevěděl, co lidi cítí
nevěděl, jak mu plány překazit…

Stojí nad námi spolu
cestou nekonečnou
ďábel i Bůh
v jedno splývají

Kolem zrazených lidí
až do skonání světa
snad někde jinde

oba pomoc hledají...

středa 11. března 2015

Pokřivený zrcadlo

Dala jsi mi život,
za to vděčná ti zůstanu.
A dál co? Koho? Za kolik?
Za kolik křičet přestanu?

Neumíš nic, neumíš si poradit,
samas zahodila všechny šance.
Mohlas zpívat, malovat,
učit španělský tance.

Facka, trest a zákaz,
představou tvojí výchovy.
Žádná písnička, objetí,
proč jsi mě chtěla, kdo to ví?

Lámu si nohy u baletu,
koně od člověka nikdo nerozezná.
Kdo stará se o můj názor?
Ten, kdo snad můj talent pozná.

Tajně do města mě brával,
učil mě statiku mostů.
Ulicemi trpělivě vyprávěl,
vlastnosti spojů i nerostů.

Teď sama u zrcadla stojíš,
v něm stará, vrásčitá žena.
Tu mladou už nikdy neuvidíš,
budeš sama a rozvedená.

Mělas dát světu nový život,
ne mnou si plnit svý neúspěchy.
Zůstal mi on, bez matky žiju,

a není lepší ceny útěchy….