Kdysi ta představa byla mi cizí
Radost na konci nikdy jsem neviděl
Zdálo se to jako jed v mých žilách
Nomádům moderní doby jsem záviděl…
Jestli nás Bůh slyší a taky poslouchá
Bože, tak přece víš, že nejsem jedinej
Kdo jsi ty, abys mě za to odsoudil?
A kdo jsem já? Jen chlap obyčejnej…
Vidíš ty drobný slzy v jejich očích
Když slyší, co tvoje ústa jim říkají
Možná doufaj, ty vypadáš rozhodně
Oni pak v noci potají vzlykají…
To všechno je teď pryč, v dějinách
Odvál čas, co předtím bylo tak jasné
Slzy zůstaly, důvod se však změnil
Zůstalo mrazení v zádech, tak úžasné…
To všechno vy dvě jste změnily
Tu radost a lásku nic už neotupí
Vidět vás spolu, emoce nenahradíš
Priority se mění, život to přeskupí…
Když člověk neměl někdy proč žít
A těžko hledal důvod, proč ráno vstát
Vidět vás spolu, to je lepší než drogy
Pro vás dvě navždy bych tu chtěl zůstat…
Vidíš ty drobný slzy v jejich očích
Když slyší, co ta malá ústa jim říkají
Radují se z každého okamžiku
I když po nocích bdí a hlídají…
Jestli mě Bůh slyší a taky poslouchá
Bože, tak přece ví, jak moc je miluju
A kdo jsi ty, abys mi v tom bránil?
Až na kraj světa s nimi popluju…
Žádné komentáře:
Okomentovat