Po ránu v posteli s poloprázdnou sklenkou
Zbytek cigarety v popelníku hoří
V hlavě zmatek a před očima hvězdy
Nádor v mozku už se pomalinku tvoří…
Kristova léta se nezadržitelně blíží
Za zavřenýma očima život bilancuje
Játra už nejedou a mozek nefunguje
A místy zdá se, že ani srdce nepracuje…
Kolik už těch překážek bylo
Kolik už do cesty mi vložil rozcestí
Kolik už slepých cest jsem prošel
Kolikrát už za blbost dostal jsem pěstí…
Kolik už bylo těch koulí u nohy
Kolik už vztahů happy end nemělo
Kolik už jizev mám, který nejsou vidět
Kolikrát už nevěděl jsem, co obecně se vědělo…
Poslední schod na ten krásný výhled
Proč dál se zdržovat tady mezi váma?
Poslední balvan už prostě neodvalim
Vyfouknu kouř a udělám krok do neznáma…
Těch ran prostě bylo na mě příliš
Už došla nit na zašívání stehů
Není už, kdo by se mnou břemeno nosil
Červená řeka vylila se ze svých břehů…
Kolik už těch pokusů bylo
Tolik, že je ani nespočítám
Kolik už lidí zranilo mě
Tolik, a já jim to ani nevyčítám…
Kolik už mil jsem zbytečně ušel
Tolik, že nohám už docházejí síly
Kolik už lásky jsem v životě ztratil
Právě tolik, aby mé srdce cítilo se v cíli…
Žádné komentáře:
Okomentovat