úterý 13. února 2018

Mluvím si pro sebe?

Sem snad blázen nebo nemocnej?
Mít pořád pocit, že v místnosti jsem sám
Že ostatní jsou jako skřínky od Pandory
A ve vlastní krvi že se nevyznám…

Může ta chyba být na mé straně?
Mít pocit, že nejsem z Marsu, ale z Pluta
Že ostatní mluví cizími jazyky
A má krev že není červená, ale žlutá…

Jsou to jen domněnky, anebo pravda?
Když stále posloucháš: „Já ti nerozumim!“
Že mluvím z cesty, že jsem idiot
Možná že víc už ale neumím…

Vrcholek hory vyšší než Everest
Kam utýct, když reálně nemám kam?
Schovat se před tím, s čím poradit si nejde
Změnit se tak, že ani sám se nepoznám…

Místnost bez dveří už nepomáhá
Průhledné stěny, každej podívat se může
Jako v zoo, na takřka vyhynulej druh
Na cosi, co možná kdysi bývalo mužem…

Sem snad blázen nebo nemocnej?
Dokola snažit se jim něco vysvětlit
Že rozdíly možný je překonat
Temnotu okolo snažit se zesvětlit…

Může ta chyba být na mé straně?
Mít pocit, že nikdo neposlouchá
Že hovořím k davu, ale nemluvím s nikým
A že každá vazba se nakonec porouchá…

Jsou to jen pocity, anebo pravda?
Když pořád připadám si jako stín
Že jsem umřel, nebo byl zapomenut
Že mezi mě a život někdo vrazil klín…

Žádné komentáře:

Okomentovat