Doufá a věří v o něco lepší svět
V barvu nebe co se nezmění
Na zvadlém keři v nový květ…
Jsem muž, který je osamělý
Strom z dávno vykáceného lesa
Poslední kapka vody na Zemi
Loď, která pod hladinu moře klesá…
Jak jste mi to mohli jenom udělat?
Proč nechali jste mě stát v dešti?
Jak jste mysleli, že se budu cítit?
Brečel jsem a střídavě hrozil pěstí…
Život zdál se kdysi tak krásný
V ty dny, kdy starosti pryč odpluly
Tehdy když předsudky odvál čas
Než svý emoce jste náhle vypnuli…
Život kdysi stálo za to prožívat
A ne jen žít, to jsem se ještě radoval
Když však není pro co ani pro koho
Snadná volba, svý tělo jsem daroval…
Jak jste mi to mohli jenom udělat?
Proč musel jsem zůstat tady sám?
Odejít i z míst, kde nikdy jsem nebyl
Svou sílu dávno už jen předstírám…
Jsem muž, který celý život čeká
Až karma mu vrátí vše co učinil
Doufá, že zas někdo pomůže jemu
Věří, že hříchy svý už odčinil…
Jsem muž, který je osamělý
Čekal jsem živý a čekám i po smrti
Nebe, ba ani peklo prý nejsou pro mne
Myšlenka na věčnost mě však už nezdrtí…
Žádné komentáře:
Okomentovat