Netušil jsi, jak strašně moc ti lhali
Kolik věcí na povrch nevyplulo
Jak moc před tebou se přemáhali…
Plout na jedné lodi dvěma proudy
Bez vesel, bez kormidla a bez kompasu
Větrem, bouřkou, mezi ostrými kameny
Přitom chtěl bys ji vzít jen kolem pasu…
Miluješ je obě a ony prý milují tebe
Jen občas plujete každý směrem jiným
Můžeš jen doufat, že vás řeka znovu spojí
Že nesteče s jiným proudem silným…
Jak dlouho se může do přístavu vracet?
Jak dlouho vydrží loď nápor protiproudu?
Jak dlouho zvládne ten přístav čekat?
Než zvedne kotvy a opustí svou hroudu?
Říkali, že až to přijde, tak to poznáš
Tys to poznal a přesto to lehký není
Kolik věcí vyplouvá postupně na povrch
Jak moc realita liší se od časnýho snění…
Proud když na chvíli trochu zvolní
Slunce otevře oči a vy jste láskou plní
Při západu s dobrou lahví, jste spolu
Jen spolu, než nebe se znovu větrem zvlní…
Miluješ je obě a ony prý milují tebe
Proč zdá se tak těžké jeden za druhým stát
Můžeš jen doufat, že realita slova stvrdí
Že není jen karmou, co má tě potrestat…
Jak dlouho trvá, než věci jsou pochopeny?
Jak dlouho vydržíš sám v dešti čekat a stát?
Jak dlouho zvládneš zírat do fotografií?
Není pak lepší jen ležet, žíly si podřezat…?
Žádné komentáře:
Okomentovat