Těžce se sbíráš, těžce vstáváš
Život tě tlačí k zemi silou nezměrnou
Žena už dávno odešla ti s jiným
A každej den máš práci mizernou…
Těžce to snášíš, těžce dýcháš
Život tě dusí a spaluje silným žárem
Děti už dávno nechtějí tě znát
Čekáš na smrt, že dostaneš ji darem…
Kolikrát už jsi ležel ani nespočítáš
Pokaždý ale nějakej zmrd se našel
Zavolal rychlou, nebo sám ti pomohl
Proč, kurva? Abych dál tohle snášel?
Už nechci se vzbudit, nikdy prosím
Usnout navždy a potichu zmizet
Nechci znovu vstát a otevřít oči
Nechci už dál prožívat ty stejný vize…
Co dál?
Zdá se, že jsi troska, ale nesmrtelná
Co s tím?
Zabít se nejde a nikdy jiný to neudělá
Co dál?
Zdá se, že zůstaneš tu navždy
Co s tím?
Jen čekat a doufat, že něco se podělá?
Kolikrát už jsi pootevřel dveře?
Pokaždý ale někdo vrátil tě zpátky
Zavolal rychlou, nebo sám ti pomohl
Viděl tě z okna a nebo ze zahrádky…
Už nechci vstávat, nikdy prosím
Prostě se jednoho rána neprobudit
Nechci znovu zažít realitu
Ale co s tím, když nejde si to hodit?
Žádné komentáře:
Okomentovat