Démon

Voda nesmyje špínu
Z ulice, z cizích postelí
Pravdu nepřebiješ pudrem
Že nejsi cool, ale v prdeli…

Dvě tváře ukazuješ světu

Lidem, kteří mají tě rádi

Když na dno láhví se díváš

Radí takzvaní kamarádi…

Duše, rozum i srdce na pravém místě

Sama ses rozhodla to všechno ztratit

Pro pár nocí s tím, pro koho nejsi nic

Jen společnice, co chce nad ránem zklátit…

Duše, rozum i srdce krásné jsi měla

Sama jsi to za láhve v koši vyměnila

Tisíce slibů a tisíce nesplněných vět

Nikdy ses podle nich reálně nezměnila…

Dušuješ e každý ráno

Že vezmeš zpět si svůj život

Dveře když za mnou se zavřou

Zavře se žebříček tvých hodnot…

Na stole účty, prázdnej kalendář

To udělám zítra, stále opakuješ

Jenže zítřek nikdy nepřichází

Jen jeden den pořád žiješ…

Nemáš už sílu, abys ho porazila

Už jste spolu propojeni až příliš

Ani my nemáme sílu bojovat s tebou

Na konci dne jsi sama a jen se divíš…

Kam šli a proč sbalili si věci?

Proč na párty už se mnou nechodí?

Kde teď mám plakat v depresích?

Když za ruku v bílém mě už nevodí…