pátek 26. července 2019

Den, kdy se zastavil


Den za dnem cítil se hůř a hůř
Strádalo mu srdce, strádala duše
Sám proti všem, tak se cítil
I když sám by neublížil mouše…

Noc za nocí chodíval ven sám
Přemítal v hlavě, jak změnit svůj osud
Střádal plány, vymýšlel cesty pryč
Jak přežít a vypadnout odsud…

Pod bičem, i když ve svobodné zemi
Pod tíhou světa, i když zrovna spal
Pod tlakem, i když zrovna nehráli
Zamčený, i když klíče vyndaval…

Sám, i když kolem sebe měl davy
Opuštěn, i když na ruce prsten měl
Nechtěný, i když na práci se hodil
Podvedený, ač to zatím nevěděl…

Obětuj se pro druhé, říká mu srdce
Jenže to srdce dávno přestalo bít
Odpouštěj druhým a nastav druhou tvář
Jenže ty tváře přestaly to chtít…

Vzpomněl si jednoho dne i na sebe
Na svoje touhy a životní přání
Na to, jak moc jim na něm nezáleží
Otevřel oči a zastavil se znenadání…

Svobodná vůle naposled vstala z hrobu
Dala mu sílu, úsměv a do ruky nůž
Nakonec zemřel a hrdě při tom stál
Nakonec ze světa odešel jako muž…

Žádné komentáře:

Okomentovat