Úsměv, za kterým leccos schováš
Maska, kterou nosíš během dne
Předstíráš spokojený život
Ruka večer prapor pozvedne…
Cizí ani nejbližší nic nepoznají
Dokonale naučil ses divadlo hrát
Víš, kdy je třeba chovat se citlivě
Kdy je třeba brečet a kdy se smát…
Za oponou pravý svět se odehrává
Za oponou z Prady a různejch startupů
V chrámu věčné bolesti a strachu
V chrámu plnym morových sloupů…
Démoni každý den zpívají svou píseň
Každým dnem slábne tvá síla odolat
Nevěra, zlost, zrada, žárlivost a vztek
„Bože, nech mě jít a nebo jim vzdorovat!“
Za oponou pravé peklo se odehrává
Za oponou z umělých koz a řas
V chrámu zármutku a nejistoty
V chrámu, kde občas žije každý z nás…
Jak dlouho ještě zvládneš takhle žít?
Pro ni, pro ně tvářit se jako silný muž
Mít pod kontrolou každý aspekt žití
Jak dlouho potrvá, než ukončí to nůž?
Jak dlouho ještě zvládneš stát?
Táhnout ten balvan, nést závaží
Šlapat cestou, kde cíl je v nedohlednu
Jak dlouho, než zjistí, že překážíš?
Bojíš se otevřít ty dveře a pustit ji
Co udělá, až zjistí, co tam najde?
Uteče nebo po boku ti bude stát?
A ty jen čekáš, kam až ďábel zajde…
Bojíš se nechat srdce na dlani
Co stane se, až uvidí tě bez skel?
Odejde, nebo pomůže ti ven?
A ty se bojíš, kam až bys zašel…
Démoni každý den zpívají svou píseň
Hledají místa, kde pancíř je nejslabší
Obavy, noční můry, láska k bližním
Poznají, kde šťáva je nejsladší…
Žádné komentáře:
Okomentovat