Jsem si vědom tý bolesti a hněvu
Stejně tak mě bolí slyšet ty slova dokola
Že chceš pryč, že bylo by to lepší
Že už mi nikdy nezavoláš…
Jsem si vědom svých nedostatků
Stejně tak mě tíží tlak a svědomí
Že ty chyby už nemůžu vzít zpět
Ze ztráty tebe ztrácím vědomí…
Teď to nevzdávej, vždyť můžeme
Nějak to vymyslet, nějak tím projít
Zbylo tu tolik krásnejch věcí
Tak nenech to až tak daleko zajít…
Konec není žádnou odpovědí
Jak jsme se rozhodli, jsme v tom spolu
Nikdy to prosím nevzdávej
Jsme v tom cestou nahoru i dolů…
Každý byl přeci někdy zraněný
Každý byl někdy sám a ztracený
Nikdo neví, kdy přijde jeho čas
Každý už se cítil bezcenný…
Ale…
Konec není nikdy odpovědí
Jen útěkem a zavřením všech dveří
Před tím zlým, ale i před tím krásným
Zabije i tam, kde lidi pořád věří…
Tak to nevzdávej, vždyť jsme to my
Stejní my, kteří jsme se našli náhodou
Bez očekávání a bez velkých plánů
Vždyť jsme to my, štěstím a záhadou…
Jsem si vědom tý bolesti a hněvu
Stejně tak nenávidím když to říkáš
Že chceš pryč, že bude to lepší
Že kvůli mně pryč utíkáš…
Jsem si vědom, že nejsem ideální
Ale chtěl bych tu pro tebe vždy být
Hádat se, milovat i jen tak ležet
Vědět, že o sebe můžem se opřít…
Žádné komentáře:
Okomentovat