Žijeme v neutuchajícím dešti
V řece našich životů a snah
Prý všude jsme byli a vše známe
Většina z nás nepřekročila práh…
Krásný obličeje kolem nás
Masky, které pravdu skryjí
Dnes. Tady. Na každém kroku
Duše umírají a naše těla hnijí…
Jak můžu milovat
Když je mý srdce zlomený
Jak můžu mluvit
Když co říct ti dávno nemám…
Jak můžu odpustit
Když jsem neodpustitelný
Jak můžu zapomenout
Když dávno nikoho neznám…
Žijeme v neuhasínajícím ohni
V plamenech našich vlastních tužeb
Prý všechno už máme, nic nechybí
Prý všichni jsme páni levných služeb…
V hlavě žijem každý své osobní peklo
Když všechno je pryč, a není oč už hrát
Pak výhrou největší, a radostí
Otevřít oči, a bez podmínek mít rád…
Jak můžu milovat
Když je mý srdce dávno pryč
Jak můžu mluvit
Když k tvý duši ztratil jsem klíč…
Jak můžu odpustit
Když tolik křivd jsem zažil
Jak můžu zapomenout
Kolikrát už jsem se snažil…
Naposled, snad postý nebo potisící
Brodím se řekou, hvězdy nad hlavou
Ještě jednou rozsvítím a najdu jej
Ještě jednou padnu za tu pravou…
Naposled, snad postý nebo potisící
Temnota světlo zpět zahání
Ještě jednou, naposled jsem se spálil
Teď už mě nikdo nezachrání…
Žádné komentáře:
Okomentovat