Sám
v posledním dnešním metru
Sotva
stojím, asi trojku pod kůží
Nesu
jizvy z boje, který jsem prohrál
V ruce
mačkám hnědý papír od růží…
Na
konečný revizor mě vyprovází
Za
oknem jeho domu žena čeká
Bloumám
noční Prahou, prázdnou ulicí
Jen
pod autem se toulavá kočka vzteká…
Kolik
slz ještě budu muset uronit
Kolik
chyb ještě v životě udělat
Kolik
lží ještě mel bych zatajit
Kolik
slov ještě měl bych neříkat…
Poslední
večerka právě zavírá
Unavený
prodavač mlčky mi lahev podá
Zatáhne
rolety, pro psa domů běží
Na
dně najdu pravdu, která se mi nezdá…
Nakonec
v cizím záhoně sedím
Poslední
cígo zapaluju jednou sirkou
Svět
se točí, hladina pozvolna stoupá
Před
bytem zápolím s klíčovou dírkou…
Kolik
slz ještě budu muset uronit
Kolik
dívek ještě mám opustit
Kolik
rán mám se sám ještě probouzet
Kolik
křivd ještě měl bych odpustit…
Tolik
jich nemám, tolikrát to nejde
Tolik
jich nemám, i když možná se to nezdá
Tolik
sil nemám, nejsem z žuly ani ocele
Tolik
nemůžu, i když ona to nepozná…
Žádné komentáře:
Okomentovat