Společně

Bolest, kterou na zádech nesete

Je naše, my s vámi společně ji cítíme

Krev, kterou jste za nás prolili

My spojeni v jeden měsíc, na cestu ve tmě svítíme…

Lidé vaší vlasti k zemi v křečích padají

Nevinní, možná ani souvislosti neznají

Strach, který za nás prožili

V těch chvílích se jím nikdo netají…

Žijem, umíráme, zveme to život

Vy neměli jste možnost zemřít věkem

Roníme slzy místo těch, co nikdy už neuroní

Však nenechme ovládnout se vztekem…

Nechme srdce, aby společně truchlila

Za ty, za které opravdu třeba je truchlit

Nechme rozum, aby společně udeřil

Tam, kde opravdu nezbytné je udeřit…

Nechme ruce, aby společně tleskaly

Těm, kterým opravdu je správné tleskat

Nechme nohy, aby společně nakoply

Ty, které zkrátka potřeba je nakopat…

Nechme hlavy, aby společně řešily

Problémy, které nutně je třeba řešit

Nechme duše, společně rozjímat nad tím

Kde nesmíme a kde naopak musíme začít hřešit…