Pohřeb

To ráno věděl, že se jeho život změní
vydal se cestou, kterou nikdy nechtěl se dát
vstal levou nohou, v ruce starý cigáro
pálí ho do prstů, to nemůže se mu zdát...

Ve skříni poslední čistá košile mu visí
cedulka z čistírny už stářím lehce žloutne
nad hrncem napaří si stářím zašlé puky
před zrcadlem mu úsměv rychle ztuhne...

V hromadě prázdnejch lahví od Braníku
našel poslední ponožky černé
kapecník se slinou vyčistí boty zaprášené
tmavé brýle nasadí na oči skelné...

Poslední výdech před odchodem z dveří
poslední pohled do prázdného domu
poslední sirka zapálí poslední cigaretu
poslední cestu provází tlukot zvonů...

Když přišel, lidi už tam v hloučku stáli
a pastor říkal líbivá slova boží
v duchu se těm lžím krátce zasmál
však ovečky jsou pro něj pouhé zboží...

Že prý byl věrný, milující otec, manžel
že prý dal světu obětí mnoho
že prý šel příkladem okolí svému
když se tak rozhlídneš, tak co z toho...

Do rakve pomalu si zlehka lehnul
placatku s havanou do náprsní kaúpsy schoval
zavřel oči, jak se to sluší a patří
naposled vydechnul a pak tiše skonal...

Že prý podváděl, bral drogy a do rána chlastal
že prý vzal bližním ideály
že prý žil špatně, kouřil a neplatil nájem
tak vědí ti, co opravdu ho znali....