úterý 15. února 2022

Mým dětem

 Z rozkoše, vášně a možná z nedbalosti
V mžiku změnil se celý můj svět
Dvakrát vstoupíš do stejný řeky
Zjistíš, že pak už není cesty zpět…
 
Z krve, křiku, bolesti a možná ze strachu
Našli jsme tyhle dvě nádherný tváře
Dvakrát z temných hlubin těla
Zjistíš, že na konci je vždycky světla záře…
 
Den co den máš pocit že máš je zabít
Noc co noc ti nedávají chvilku spát
Den co den víš, že dal bys za ně život
Noc co noc víš, že nikdy nejde se jich vzdát…
 
Čas letí pro všechny stejně neúprosně
Už nechci čekat, až přijde zas nějaký to „až“
Každej den chci vidět jak rostete před očima
Jen doufám, že časem to půjde trochu snáž…
 
Čas letí a za chvilku budou ti říkat „ty vole“
Na ulici před partou za tebe budou se stydět
Doma pak plakat ti možná budou na rameni
Mít tě rádi jen, když veřejně to není vidět…
 
Ať vaše cesta zavede vás kamkoli
Já budu si přát, ať jste na ní šťastní
Budu se modlit za vaše bezpečí
Nezapomeňte však, že máte domov vlastní…
 
Užijte si cestu, ať jakýkoli je tvůj cíl
Tady však vždycky vás rádi uvidíme
Tak cestu domů nikdy nezapomeňte
Zlomené srdce i nohu pohladíme…
 
Můj synu, moje dcero, slíbit vám nemůžu
Že tu pro vás budu celý váš život dlouhý
Můžu jen slíbit, že po celou dobu toho mého
Vás budu milovat a plnit všechny vaše touhy…
x

Žádné komentáře:

Okomentovat