Pomalu po kolejích kráčí
Na sobě starý hadry, v očích lesk
V ruce rezavej nůž svírá
Na duši necítí nic, než jen stesk…
Svět kolem vpřed se řítí
On však zastavil se v čase
Pro něj už nemá život váhu
Skončil tenkrát v její kráse…
Krok za krokem, den za dnem
Vstříc slunci i prudkému dešti
Nevnímá krví zbrocené nohy
Jen bolest, která mu srdce tříští…
Týdny už nejedl a nepil
O smrt si říká každé ráno
Vem si mě! Odpověď stejná
Zatím ti umřít není dáno…
Tak pokračuje ve své cestě
Bez krve, co proudila by mu v žilách
Hledá jak zemřít za odměnu
Protože žít už není v jeho silách…
Žádné komentáře:
Okomentovat