úterý 21. listopadu 2017

Možná by stačil úsměv

S pohledem upřeným jen na ni
Sedíš tam v rohu, přemýšlíš
Co udělals špatně, co může jí vadit
Dnem i nocí na jinou nemyslíš…

Po celý život, celých třicet let
Každou jsi zklamal, žádná tě nechce
I když se snažíš, vůbec ti to nejde
Zkurvíš to vždy, když to vypadá, že přece…

Ať byl si s ní roky, nebo jeden den
Ať to vypadalo nadějně a sebelíp
Stejně si vždycky našla ale
Stejně nakonec byl jsi jen špatný vtip…

Možná, že se slušností nedojdeš nikam
Možná, že chovat se správně už se nenosí
Možná, když budu se chovat jako svině
Možná být těmi, kteří všechno jen berou si…

S pohledem upřeným jen na ni
Kouřím, a v hlavě točí se mi myšlenky
Může to být ona? A má vůbec smysl
Hledat ji někdy v říši Alenky…

Ženy cos potkal byly jako oheň
Který tě pokaždé ošklivě spálil
Přesto, proti vší logice a strachu
Vždy ruku jsi do něj znovu vložil…

Jenda ti jen tak přestane dávat zprávu
Jiná zas dávno jinýmu postel hřeje
Pozve tě a pak má oči pro jinýho
Líbá tě, zatímco za zády se ti směje…

Možná, že stačil by letmý úsměv
Možná v něm poznáš barvu její duše
Možná, když budeš trpělivej
Možná jí najdeš, i v tom vlčím rouše…

Žádné komentáře:

Okomentovat