Můžeš na mě křičet, můžeš mě i pěstí bít
Můžeš mi sebrat všechny sračky, cos mi dal
Nikdy však nevezmeš mi hrdost, můj svět
Ani vzpomínky, na to, co všechno si mi vzal…
Možná tělo nakonec, zvládne se uzdravit
Možná navenek nikdo už nic nepozná
Na duši rány však zacelit se nedokážou
Dokud viník svou vinu před světem neuzná…
Modřiny na ksichtě, jizvy po celym těle
Makeup už nezvládá všechny je skrýt
Doufám, že jako hrdina se cejtíš
Doufám, že sám se sebou zvládáš žít…
Kašlu na ruce zlámaný a pořezaný záda
Kašlu na zuby po koberci poházený
Po letech už tu bolest necejtim
Po letech mám už všechno přehozený…
Víš, jak posledně přál si mi smrt pomalou?
Chtěls abych táhla do pekla a zmizela ti z očí
Víš, já přesto odpouštím před Bohem tvojí duši
Přes lásku i nenávist, svět se pořád točí…
Můžeš na mě křičet, můžeš do stolu pěstí bít
Můžeš mě nazvat slovy, která ani neznám
Už nezastavíš to, co má se teď stát
A v pekle lásko, v pekle budeš na všechno sám…
Žádné komentáře:
Okomentovat