Kužely světla listy prosvítaly
Etapy v životě se střídaj
My zrovna s jednou skoncovali...
Stojím tam sám, neschopen slova
Jako bych sám stal se stromem
Stačilo málo, možná nikdy nestačilo nic
Kolik řek teče mezi mým a jejím domem?
Čas léčí, říkávala matka moje drahá
Všechny rány dřív či později se zacelí
Ani milosrdný původ z toho pravdu neudělá
Vždycky sklidíme jen co jsme zaseli...
Tam na vrcholku naší hory sedím
Listuju knihou, co mívala tisíce řádek
Slova se mění na shluky nesourodých znaků
Z tisíců chvil zůstal pár posledních hádek...
Čas léčí, říkával můj starý otec drahý
Jména zrádců ztratí se kdesi v dáli
Tak proč to tvoje stále neodešlo?
Když jsi to nejlepší, co mi kdy vzali?
Žádné komentáře:
Okomentovat