Něžná noc

Jedna hospodská...


Něžná noc ukrývá myšlenky mířící k tobě,
laskavě omámí můj dech a zavírá mé oči.
Vlídná královna hlídá každý můj krok,
mířím stále k tobě, i když se svět točí...


Svítících očí ve tmě se nevšímám,
snaží se svést nás z cesty naší,
myšlenka jako letní vánek kolem tebe krouží,
noční samota se pak lépe snáší...


Když měsíc unaví má těžká víčka,
a kdesi v dáli lampař volá klekání,
krajina snů přinese odpočinek mému srdci,
přinese odpověď na mé hledání...


Radost už neznám, bolest svírá tělo mé,
hromada kostí, tlejícího masa s kůží,
čekám spasení, čekám cestu do pekel,
čekám pokoj s věncem a růží...