Bezcenný

Copak nevidíš, co se z tebe stalo?
Zrcadla všude kolem, obrazy v nich žádné
Je v tom hloupost nebo zlý záměr?
Proč přemýšlíš, když myšlenky tvé jsou zrádné?

Copak nevidíš, jakou bolest mi činíš?

Po celém těle rány, jizva z nich však žádná
Je má smrt cílem, nebo cestou někam dál?
Proč mluvíš, když slova tvá jsou prázdná?

Nech si své omluvy, nech si své sliby

Ta slova pro mě neznamenají nic
Chceš mý tělo, nebo chtěla bys i víc?
Každý bude se zodpovídat za své chyby…

Nech si svůj šepot, svá slova útěchy

Těm slovům já stejně nevěřím
Chceš dostat se k mým otěžím
Každý ocení po svém tvé úspěchy…

Copak necítíš smyčku, která se stahuje?

Cesty nás míjí, po žádné však nemůžeme jít
Chtějí nás naštvat, nebo se jen pobavit?
Proč zavíráš oči, když stejně nemůžeš snít?

Copak necítíš, že zem se nám ztrácí

Možností mnoho, žádná v úvahu nepřichází
Chceš zlomit mou vůli, nebo vzít mi duši?
Proč se snažíš, když hrdina z boje nikdy neodchází?

Nech si své doteky v mých vlasech

Ta gesta pro mě neznamenají nic
Chceš mý tělo, nebo chtěla bys i víc?
Každý nakonec dostaví se na výslech…

Nech si svůj pohled, nic mi nepoví

Těm gestům já stejně nevěřím
Chceš se dostat k mým otěžím
Každý nakonec jen mě se zodpoví…