Anděl

Létala jsi vysoko nad všemi

Jasná záře tvýho nahýho těla

Jasnější než hvězda, než slunce

Tak moc jsi člověkem být chtěla… 

Chtěla jsi vojáka, ochránce, učitele

Ale to já nejsem a nikdy jsem nebyl

Chtěla jsi prožít jednu vášnivou noc

Sešla jsi z nebe, a já tě dlouze políbil… 

Miluju tě, i když strašně jsi se spletla

Miluju tě, anděla, který padl

Miluju tě, i když tak se bojíš světla

Miluju tě, strom, který zvadl… 

Létala jsi daleko za hranice světa

Teď křídla máš zlomený, barvu ztrácí

Tvý oči už postrádají jiskru

I Bůh nám říká, že chyby se nevyplácí…

Měla jsi vnášet lidem do duše lásku

Namísto toho chtěla jsi sama ji poznat

Spojili jsme krev a nebeské síly

Nezbývá, než před soudem se doznat… 

Miluju tě, i když jsi mě svedla

Miluju tě, anděla bez křídel

Miluju tě, i když ze země jsi se zvedla

Miluju tě, anděla, který byl i přítel… 

Létala jsi skrz lidské duše

Doma tě nechtějí, dveře ti zavřeli

V pekle zas pro tebe není místo

Tak na půli cesty oba jsme osiřeli... 

Měla jsi odolat, já neměl tolik tě chtít

Teď sama tu pláčeš, mrtvý život v sobě máš

Já navždy jsem k lásce k tobě odsouzen

A ty nikdy už polibek světla nepoznáš…

Možná jsem blázen, možná jsem slabej

Možná jsem slepej tím, co stojí přede mnou

Teď jsi na to sama, tak nauč se znovu létat

Já nejsem tvůj voják, jsem jen ozvěnou…