pondělí 3. dubna 2017

Proti všem


Uprostřed liduprázdné ulice
Nenapravitelný, s hlavou v oblacích
Nezbyl mi jediný přítel, zastánce
Myšlenky v hlavě se mi převrací… 


Ve spánku chodívám od dveří ke dveřím
Nezkrocený, leč vlastním egem zničený
Nezbylo nic pro co dál měl bych žít
Jen zbytek špinavý vody svěcený… 


Tak matko odpusť, že rady jsem neposlouchal
Že místo vody v ohni jsem stál
Drahý otče neviň mě za chyby, co jsem spáchal
Že proti všem zmrdům jsem se tě nezastal… 


Milý bratře nezapomeň, že měl jsem tě rád
I když jsem se tak nikdy nechoval
Nejdražší sestro nezlob se prosím
Že náš vztah už dávno jsem v zemi pochoval… 


Věřte mi prosím, že všechno v dobrý víře
Jsem dělal, nechtěl vám přidělávat vrásky
Nebyl jsem zlej, jen kurevsky slabej
Já opravdu věřil, že všechno dělal jsem z lásky… 


Nejvíc však omlouvám se tobě, můj anděli
Má duše spřízněná, co při mně snažila ses stát
S tebou být nemůžu, bez tebe však nejde žít
Už dál nemůžu sám proti všem stát…


Sám voják v poli, chodec v prázdných ulicích
Každá výloha křičí, jak ničeho si nevážím
Ještě cítím vlhký slzy na tvářích
A radost v srdci…konečně vám nepřekážím…

Žádné komentáře:

Okomentovat