Prsty na nohou zdaleka nestačí
Na to, kolikrát v životě jsem ti lhal
Dny, týdny, roky si při mě stála
Zatímco já s jinými v posteli lehával...
Ptala ses na otázky, běžné i vzácné
Za ruku drželas, když málem jsem umíral
Pro měs tu byla i při tom blbym zatčení
A co já? Já do očí pravdu ti neříkal...
Jsi má jediná, můj život, můj strážný anděl
Nikdy bych na tebe ruku nevztáhnul
Byly to kecy, tvoje tvář mě snadno usvědčí
Nebyl den, kdy ruku bych nenapřáhnul...
V domnění, že jiný život s jinými hledám
Nakonec odehnal jsem tě bůhví kam
teď v domě plném pokrytců a lhářů
Sedim v naší ložnici a sedim tu sám...
Tak nechte mě umřít, nechte mě jít
Šance je jedna, já ji zahodil do hoven
Skrz naskrz prolezlej sem špínou
A bez tebe lásko...nevim jak z toho ven...
Už usínám, už oči naposled se zavíraj
Světu zas bude trochu líp se dýchat
Ani křik od bazénu k mým uším nedoléhá
Nebudeš mě znát, nebudeš o mě slýchat...
Vidim světlo, vidim chlapa celého v bílém
Nedává smysl, já v nebi přece nemůžu být
tvůj obličej plný slz nade mnou se sklání
Ani po tom všem, nemohlas mě nechat jít....
Žádné komentáře:
Okomentovat