čtvrtek 9. července 2015

Démoni pravdy, andělé lží

Spálená země vylitá asfaltem
Jediný strom v skleněné báni
Historický román o živočišných druzích
Hledám poslední volné místo k stání…

Okna zatemněná, pohled z nich bolí
Venku nebyli jsme roky, kyslík došel
Na gauči zmačkané noviny tiše volají
Zbylé naše děti zabil včera černý kašel…

Země se vzdouvá, chystá se k úderu
Imunitní systém vytlačuje škodnou
Ještě jednu modlitbu chtěl bych stihnout
Nemůžu najít žádnou pro nás vhodnou…

Andělé dávno už jinam odletěli
I On nechal nás osudu svému
Kdo by nás chtěl, kdo by nás spasil?
Jak chováme se jeden k druhému?

Půda neplodí, stromy všechny vzplály
Voda jen slaná nás skoro už zaplavila
Už jen chvíli, Země je věčná a trpělivá
Čeká, aby se po nás obnovila…

Obloha světlá, mračna se rozestoupila
V paprscích Démoni sestupují
I teď, v poslední náš moment
Se lidí navzájem okupují…

Postava bez tváře, křídla černá jako uhel
Nehybně stojí, mé myšlenky vzduchem letí
Na rukou okovy, pusa vlascem sešitá
Náš věk skončil, sluhové vyklidili smetí…

Žádné komentáře:

Okomentovat